Burza v Jihlavě
   Tak ahoj,po nějakém čase jsme si vyjeli na návštěvu chovatelské burzy do Jihlavy, která se konala  31.1.2009 v  Dělnickém domě,jenž zhruba před dvěma lety prošel rekonstrukcí a přestal hyzdit centrum města.
   Na cestu jsme se vydali kolem desáté hodiny dopoledne, takže příjezd do Jihlavy kolem 10.45.Parkování bylo v pohodě hned u Dělňáku-takže paráda.Posádka auta: moje žena,já a kamarád akvarista Chose de la ROSA a nejen to.Vstupné činilo 40 kč za dospělé a 20 za děti.Po příchodu na burzu zjišťujeme, že jsme asi měli vyjet dříve.Dělňák byl narvanej k prasknutí ,takže hlava na hlavě, ale co se dá dělat.Vykompenzovali nám to prodejci a vystavovatelé, měli zde larvy tropických motýlů,gekony,chameleony,pavouky,akvarijní rybičky, žáby,hady,kajmánky a další různá zvířata, která u spousty lidí vyvolávájí husí kůži - takže super.Já osobně jsem se nejvíce těšil na kraby! Po přetlačování asi s tak stovkou zvířatomilnejch návštěvníků(mám sto kilo, výhoda byla na mé straně)se konečně objevuji před stolkem s kraby - vytlačuji mírně korpulentní návštěvnici a přitahuji svoji ženu(má skoro padesát kilo, takže ranař) a začínám dotírat na pána za stolkem. Ke svému překvapení zjišťuji, že je to helmut(Němec),jenž mě pohybem ruky odkazuje na svého kolegu vedle.Tomu pokládám otázku zda se tito krabi dají chovat spolu z jiným druhem a když mi na tuto otázku odpovídá že o tom nic neví, tak na něj zůstávám civět , jak tele na nový vrata, takže nic.Mírně zklamán si prohlížím nádherné kraby, kterých tam bylo aspoň sedum druhů a pomalu se probojovávám kolem stolků zpět k východu, kde nás očekává švagr a ta pani, co s ní bude mít ďítě plus jeden známej.Domlouváme kam na oběd. Švagr tvrdí, že v Pivovarskej vařej number one (jako na jedničku, pro tupý) což se šeredně mílí, protože to, co nám přinesli, by vám neuvařil ani největší nepřítel, děs a hrůza.Ale to nám přece nezkazí den, jelikož máme domluvenou schůzku s panem Dvořákem z Jihlavy, jenž nám nabídl k prodeji akvarijní krevetky.Dopíjíme a nedojídáme(protože to se opravdu nedalo), ale všechno platíme(což se očekávalo) a vyrážíme směr Slunce.Parkujeme v pohodě u Alberta, rozhlížíme se a zjišťujeme že jsme na místě.Vítá nás příjemnej týpek, tak kolem třiceti a ukazuje nám svoje akvárka. Domlouváme se na ceně deset za kus. Každej s Chosem berem patnáct kusů.Pan Dvořák podává jěště nějaké informace, daruje nám každému vodní rostlinky a ukáže kočku za třicet tisíc. Ta nám zase naopak ukazuje, kdo je doma pánem. Loučíme se a při posledním pohledu na Dvořákovic akvárka tiše závidíme.U Alberta nasedáme do auta a vyrážíme směr Žirovnie. Helča má krevetky pevně ukotvené mezi nohama, aby jim nebyla zima (chránila je vlastním tělěm holka hodná).Po nezbytné zastávce u dědy Pepy v H.Cerekvi(nafasování proviantu vajíčka, králíci a další plody domácího hospodářství)dorážíme do Žirovnice v  patnáct třicet středoevropského času .         
   No, co dodat na závěr? Až na málo místa v Dělňáku ,jazykovou bariéru z prodejcem krabů a hlavně svou hloupostí jsem nevzal foťák(o Pivovarskej už mluvit nebudu) tam mám samozřejmě taky kladné věci. Jeden milej punker mi slepil boty v pro něj tak typickým antiglobalizačním blázinci pod mostem (nové nákupní centrum). Pan Dvořák nám prodal krevetky za velice dobrou cenu, tchán nám dal jídlo na dva tejdny. Takže mohu jít v klidu spát, abych si odpočinul, jelikož mě čeká v neděli dopoledne kondiční výběh.   Jóóó a fota krevetek najdete v rubrice akvarijní krevetky na levém panelu.Čau Dušan.